Hlavní využítí CT spočívá v zobrazení mozku při podezření na krvácení či trauma. Metoda je rychlá a spolehlivá a umožní dobře rozlišit hlavní typy krvácení. Nevýhodou je horší rozlišovací schopnost zejména v případě strukturálních abnormalit, kde je proto většinou v dnešní době preferováno vyšetření MRI.
Normální CT mozku, transversální rovina
Snímek poskytl MUDr. Marek Laboš, Radiodiagnostická klinika FNKV a 3. LF UK
Mnohočetné trauma lebky s krvácením, frontální rovina
Snímek poskytl MUDr. Marek Laboš, Radiodiagnostická klinika FNKV a 3. LF UK
Na CT nálezech rozlišujeme 4 typy krvácení:
Krvácení přímo do mozkové tkáně, jedná se tzv. hemoragickou cévní mozkovou příhodu. Nejčastejším místem krvácení jsou bazální ganglia, capsula interna a thalamus, proto je typickým následkem takového krvácení porucha motoriky či citlivosti, a to na straně protilehlé.
Intraparenchymatózní krvácení poznáme podle hyperdenzních útvarů nejčastěji v oblasti bazálních ganglií.
Hematom v oblasti thalamu a bazálních ganglií vlevo, transversální rovina
Snímek poskytl MUDr. Marek Laboš, Radiodiagnostická klinika FNKV a 3. LF UK
Tentýž pacient, frontální rovina
Snímek poskytl MUDr. Marek Laboš, Radiodiagnostická klinika FNKV a 3. LF UK
Krvácení do prostoru mozkových cisteren, popř. méně často komor. Nejčastěji se jedná o prasknutí cévního aneurysma (anomálie cévní stěny). I zde můžeme použít pojem hemoragická cévní mozková příhoda. Následkem takového krvácení je prudká bolest hlavy s postupným zhoršováním mozkových funkcí. Kromě nálezu na CT je možno provést lumbální punkci, kde nalezneme krevní elementy v mozkomíšním moku.
Subarachnoideální krvácení kopíruje průběh cisteren, někdy připomíná motýlovitý vzor.
Normální CT mozku, transversální rovina
Snímek poskytl MUDr. Marek Laboš, Radiodiagnostická klinika FNKV a 3. LF UK
Krvácení do prostoru mezi arachnoidea a dura mater. Nejčastěji z přemosťujících žil, procházejících mezi žilními splavy a žilami mozku. Většinou se jedná o chronické krvácení, které vede postupně k rozvoji hematomu.
Na CT připomíná půlměsíc, neboť krev se rozlévá mezi mozkové pleny po velkém prostoru.
Subdurální krvácení, transversální rovina
Snímek poskytl MUDr. Marek Laboš, Radiodiagnostická klinika FNKV a 3. LF UK
Tentýž pacient, frontální rovina
Snímek poskytl MUDr. Marek Laboš, Radiodiagnostická klinika FNKV a 3. LF UK
Krvácení do prostoru mezi kost a dura mater, nejčastěji v důsledku poškození meningeální tepny traumatem. Vzniká akutně a působí komplikace především utlačením mozku.
Na CT je hyperdenzní a má čočkovitý tvar. To je dáno tím, že dura mater je pevně uchycena ke kosti a krvácením dochází k jejímu odtržení. Izolovaný epidurální hematom je vzácný, častěji bývá kombinován se subdurálním krvácením, traumatem lebky a poškozením okolních měkkých tkání.
Epidurální krvácení (červená šipka), posun středočarových struktur (oranžová šipka), transverzální rovina
Snímek poskytl MUDr. Jan Kněnický, Neurochirurgická klinika FNKV a 3. LF UK
Dojde-li v důsledku krvácení k utlačení mozkové tkáně, můžeme pozorovat tzv. posun středočarových struktur. Na CT to snadno poznáme dle šišinky, která obsahuje velké množství kalcifikací a proto hyperdenzně září. Uvidíme-li posun šišinky na nějakou stranu, můžeme z toho soudit na expanzní proces na straně opačné. Příkladem je levostranný epidurální hematom na snímku výše, kde je šišinka (oranžová šipka) výrazně posunutá doprava, kromě toho vidíme i zúžení komorového systému.