Reflex představuje základní funkční jednotku motoriky a zároveň model fungování jednoduché nervové soustavy. Jednoduché reflexy probíhají na úrovni míchy, většinou pouze příslušného míšního segmentu. V nejjednodušší podobě zahrnují pouze dva neurony.

Podkladem reflexu je reflexní oblouk – propojení mezi vstupem, centrem zpracování reflexu a výstupem.

Základní reflexy

Podle počtu synapsí rozlišujeme reflexy:

• monosynaptické – mezi aferentní a eferentní drahou je pouze jedna synapse
• bisynaptické – do oblouku je vložen jeden interneuron
• polysynaptické – součástí je větší počet neuronů

Dále rozlišujeme reflexy:

• proprioceptivní – receptor je uložen ve svalu či šlaše a vnímá tedy informace o poloze částí těla, napětí svalů apod.
• exteroceptivní – receptorem je hmatový receptor či volné nervové zakončení jako v příkladu.

Napínací reflex

Napínací reflex je nejjednodušším reflexem. Jedná se o proprioceptivní, monosynaptický reflex. Základem jeho fungování je tzv gamma-klička.

Jak bylo uvedeno, svalová vlákna jsou inervována prostřednictvím α-motoneuronů, uložených v předních míšních rozích. Těmto vláknům říkáme extrafusální. Oproti nim existují intrafuzální vlákna uložená ve svalovém vřeténku. Ta mají samostatnou inervaci z tzv. γ-motoneuronů – speciálních nervových buněk uložených také v předních míšních rozích. Senzitivní vlákna ze svalových vřetének jsou přímo napojena na α-motoneurony, nikoli však na γ-motoneurony.

Dojde-li k pasivnímu natažení svalu, natáhnou se spolu s ním i na jeho vláknech ukotvená intrafuzální vlákna. Podráždění senzitivních zakončení v nich automaticky způsobí aktivaci α-motoneuronu a tím kontrakci svalu – to zabrání jeho přetržení.

Přijde-li naopak z kůry podnět k aktivní kontrakci svalu, jsou kromě α-motoneuronů excitovány i γ-motoneurony. Vlákna svalového vřeténka se tak zkrátí stejně jako svalová vlákna a „měřidlo“ zůstane vůči svalu nastaveno stále stejně. Výhodou tohoto uspořádání je, že mozečku stačí k nastavení správného svalového tonu ovlivnit prostřednictvím γ-motoneuronů pouze tonus intrafuzálních vláken – extrafuzální vlánka se stáhnou automaticky cestou gamma-kličky.

Gamma klička

Šlachový reflex

Šlachový reflex je příkladem proprioceptivního bisynaptického reflexu. Dostředivá vlákna z Golgiho šlachové tělíska, které dovede vnímat aktivní kontrakci, jsou přes inhibiční interneuron propojena na α-motoneuron.

Tento reflex při kontrakci svalu inhibuje aktivitu α-motoneuronů a tlumí kontrakci, působí jako jakási zpětná vazba.

Šlachový reflex

Flexorový reflex

Reflex, který byl uveden v příkladu na začátku kapitoly, se nazývá flexorový. Jedná se o exteroceptivní polysynaptický reflex, nejčastějším spouštěčem je bolest.

V reakci na bolestivý podnět dochází:

1. k aktivaci α-motoneuronů svalu, který „ucukne“ před bolestí
2. přes interneuron k inhibici α-motoneuronů svalových antagonistů, aby byl pohyb možný
3. k aktivaci zkříženého extenzorového reflexu.

Zkřížený extenzorový reflex

Tento polysynaptický reflex následuje především na dolních končetinách po reflexu flexorovém. Představíme-li si místo píchnutí špendlíku do ruky šlápnutí na špendlík, neměla by pouhá flexe dolní končetiny velký význam. Pro udržení rovnováhy a skutečné oddálení od špendlíku je třeba zároveň extendovat druhou končetinu. A to je právě úkolem tohoto reflexu.

Spontánní aktivita

Pro motoriku má velký význam to, že míšní motoneurony jsou spontánně aktivní. S pomocí regulace gamma-kličkou je tak svalový tonus neustále udržován na přiměřené úrovni. Cestou sestupných drah (především retikulospinální dráhy) je tato aktivita regulována – a to hlavně inhibicí.